Suivez-nous sur les réseaux sociaux
Transphotographiques / Lille / Hauts-de-France
 

Atelier (République Tchèque) : SVĚT TEREZY VLČKOVÉ

Atelier (République Tchèque) : SVĚT TEREZY VLČKOVÉ

Ještě nedávno Terezu Vlčkovou (1983, viz At. č. 4/05, 8/07, 2, 3, 9/08) znal jen málokdo. Po úspěchu na Prague foto (viz At. č. 9/08), na němž získala cenu UniCredit Bank Young Talent Award pro nejlepšího zastoupeného autora ve věku do 35 let a prodala nejvíce snímků z ce­lého veletrhu, se její uhrančivá díla za­čala intenzivně objevovat v novinách, časopisech i v televizi. Po účasti na Mě­síci fotografie v Bratislavě (viz At. č. 3, 24/06) a na letošním Mezinárodním fes­tivalu fotografie v Lodži bude ještě v létě zastupovat společně s Kateřinou Držko­vou a Ditou Pepe českou fotografii na Setkáních fotografie v Arles, v září se pak její práce objeví na výstavě Identita mladých českých fotografek na fotogra­fickém bienále v Lyonu a v expozici ITF na veletrhu Photokina v Kolíně nad Rý­nem. Skutečně mimořádný úspěch tato mladá autorka, která souběžně studuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské uni­verzity v Opavě a v Ateliéru reklamní fo­tografie Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, nyní slaví na festivalu Transphotographi­ques v Lilie, kde je představena hned na třech samostatných výstavách. Skvěle obstojí i v bezprostředním sousedství děl světově proslulých tvůrců Joela Petra Witkina, Karla Lagerlelda, Jeanloupa Sieffa, Petra Knappa a dalších.

Její práce zpravidla stojí na hranicích volné tvorby a módní fotografie, někdy zachycují konkrétní módní kreace (třeba v případě cyklu Little Garden jde o mo­dely mladého českého návrháře Ondře­je Adámka), jindy jsou to šaty po babič­ce. Podobně jako bývá vágní styl fotografií Terezy Vlčkové, bývá neurčitá i jejich časová zařaditelnost. Autorka se totiž často inspiruje uměleckými díly z různých období a nechává nás v nejis­totě, kdy a kde se vlastně scény na jejích fotografiích odehrávají. Velký význam v tom mívá i nadpozemsky nádherná příroda bez jakýchkoliv civilizačních zá­sahů, s níž ženy a dívky před kamerou dokonale souzni, již se zcela odevzdá­vaji, s niž se snaží splynout. Příroda je zde jakýmsi ideálem krásy, čistoty, ne­poskvrněnosti i duchovní hloubky. Sa­motné modelky (mužské postavy se do­sud na fotografiích Terezy Vlčkové neobjevily), které někdy více než skuteč­ná děvčátka, dívky a ženy připomínají  panenky či figuríny z výkladních skříni, působí neurčitě a tajemně. V pohádkové atmosféře a sladkobolnosti idealizova­ných mladých žen na lesních mýtinách a horských loukách z cyklu Little Garden můžeme najít vzory obrazů anglických preraffaelitů, kdežto ostré jasné barvy, akcent na vyumělkovanou líbivost a vě­domá exploatace kýče zase mohou při­pomenout práce Pierra & Gillese (viz At. č. 19/96, 4, 8/97, 21/00, 22/01, 21/04). Už název dalšího souboru fotografií sno­vě levitujících křehkých dívek na vrchol­cích beskydských kopců ze souboru A Perfekt Day. Elise sugeruje Alenku spisovatele a piktorialistického fotografa Lewise Carrolla. Ve výskocích křehkých dívek, jimiž se snaží dostat z gravitace reálného světa a vznést se z přízem­nosti do duchovních výšek, najdeme in­spiraci symbolistickými díly z přelomu 19. a 20. století. U někdy až magických portrétů dvojčat z nejnovějšího cyklu Two zase najdeme paralely s díly sta­rých italských a španělských mistrů, s fotografiemi Augusta Sandera, Diany Arbus, Rijneke Dijkstry či Loretty Lux, kde portrétovaní upírají uhrančivé pohle­dy přímo na diváka, i s filmy Stanley Kubricka The Shining nebo Tima Burton.

Vladimir Birgus